In this episode, we'll unravel the heartfelt journey of siblings Jakub and Lenka as they navigate the challenges of mental health, discovering hope and healing under the tender autumn sun.
Cs: Podzim vzal do rukou vůni padajícího listí a jemně ji rozprostřel do útulné, ale sterilní chodby psychiatrického oddělení.
En: Autumn took hold of the scent of falling leaves and gently spread it through the cozy yet sterile corridor of the psychiatric ward.
Cs: Slunce zlehka klouzalo přes obrovská okna, ale jeho teplo příliš nezasahovalo dovnitř.
En: The sun lightly streamed through the large windows, but its warmth scarcely reached inside.
Cs: V místnosti pro návštěvy seděl Jakub, naproti své sestře Lence.
En: In the visiting room, Jakub sat across from his sister, Lenka.
Cs: Vedle obou byla malá stolní lampa, snad pokus o nabídku pohodlí, ale Lenka se sotva usmívala.
En: Next to them was a small table lamp, perhaps an attempt to offer comfort, but Lenka barely smiled.
Cs: „Jakube,“ řekla Lenka s povzdechem, „tady to nezvládnu.
En: "Jakub," Lenka said with a sigh, "I can't handle it here.
Cs: Chci pryč.
En: I want to leave."
Cs: “Jakub se snažil zachovat klid.
En: Jakub tried to remain composed.
Cs: Ruce sevřel v pěst pod stolem, aby skryl třesoucí se prsty.
En: He clenched his fists under the table to hide his trembling fingers.
Cs: „Lenko, víš, že to dělám pro tvoje dobro.
En: "Lenka, you know I’m doing this for your own good."
Cs: “ Jeho hlas byl klidný, ale v očích byla bolest.
En: His voice was calm, but pain showed in his eyes.
Cs: „Já nepotřebuji tohle dobro,“ odpověděla.
En: "I don’t need this kind of good," she replied.
Cs: „Chci žít svůj život.
En: "I want to live my life."
Cs: “Jakub naslouchal, cítil, jak se nad nimi visí mračna, ale nechtěl, aby se jejich rozhovor změnil v hádku.
En: Jakub listened, feeling a cloud of tension hovering above them, but he didn't want their conversation to turn into a fight.
Cs: Někde za ním byl slyšet tichý zvuk, jen šepot lidí a zamumlané rozhovory.
En: Somewhere behind him was a faint sound, just whispers of people and mumbled conversations.
Cs: Ale tyto šepoty byly jako hromy, které nést nesnesitelnou tíži na jeho srdci.
En: Yet, these whispers were like thunder carrying an unbearable weight on his heart.
Cs: Lenka se naklonila přes stůl, její oči byly plné odhodlání.
En: Lenka leaned over the table, her eyes full of determination.
Cs: „Zítra, při další návštěvě, odejdu.
En: "Tomorrow, during the next visit, I’m leaving.
Cs: Vím, že to zvládnu.
En: I know I can do it."
Cs: “Jakub ztuhl.
En: Jakub froze.
Cs: Strach jej sevřel.
En: Fear gripped him.
Cs: „Lenko,“ začal znovu, hledajíc slova, která by ji přesvědčila.
En: "Lenka," he began again, searching for words that might persuade her.
Cs: „Doktoři říkají, že potřebuješ ještě čas.
En: "The doctors say you still need time.
Cs: Nechci tě vidět znova trpět.
En: I don’t want to see you suffer again."
Cs: “„A co moje přání?
En: "And what about my wishes?"
Cs: “ odpověděla Lenka, v jejím hlase byla hořkost.
En: Lenka responded, bitterness in her voice.
Cs: „Nikdo se mě neptá, co chci já.
En: "No one asks what I want."
Cs: “Konverzace pokračovala jako nervózní tanec mezi dvěma vysokými ploty, které Lenka toužila přeskočit.
En: The conversation continued like a nervous dance between two high boundaries that Lenka longed to leap over.
Cs: Jakub cítil, jak se jeho naděje tříští o tvrdou zeď její vůle.
En: Jakub felt his hopes shattering against the hard wall of her resolve.
Cs: Přesto věděl, že musí najít cestu.
En: Still, he knew he had to find a way.
Cs: Cestu, která je spojí, namísto aby je rozdělovala.
En: A way to unite them instead of dividing them.
Cs: A tak, když se jejich setkání blížilo ke konci, Lenka udělala to, co plánovala.
En: So, as their meeting drew to a close, Lenka did what she had planned.
Cs: Vstala, oči upřené na dveře, připravená na útěk.
En: She stood up, eyes fixed on the door, ready to flee.
Cs: Ale než stačila cokoliv udělat, Jakub se k ní přidružil.
En: But before she could do anything, Jakub joined her.
Cs: „Zkusíme to jinak,“ navrhl, jeho hlas byl plný tiché naléhavosti.
En: "Let's try something different," he suggested, his voice full of quiet urgency.
Cs: „Pokusíme se o ambulantní program.
En: "We’ll try an outpatient program.
Cs: Budu po tvém boku celý čas.
En: I’ll be by your side the whole time.
Cs: Můžeš vždy přijít za mnou.
En: You can always come to me."
Cs: “Lenka se zastavila.
En: Lenka paused.
Cs: Návrh zněl snově a najednou se jí zdál jako začátek něčeho, co by mohlo fungovat.
En: The proposal sounded dreamy and suddenly it seemed like the beginning of something that could work.
Cs: Podívala se do bratrových očí a spatřila tam upřímný zájem.
En: She looked into her brother’s eyes and saw genuine concern there.
Cs: „Myslíš, že to zvládnu?
En: "Do you think I can manage it?"
Cs: “ zeptala se tiše.
En: she asked quietly.
Cs: Jakub přikývl.
En: Jakub nodded.
Cs: „Věřím v tebe.
En: "I believe in you.
Cs: Jen mi dovol, abych ti trochu pomohl.
En: Just let me help a little."
Cs: “Bylo ticho, ale ticho, které jim dalo prostor nadechnout se.
En: There was silence, but it was a silence that gave them space to breathe.
Cs: Jakubovi spadl kámen ze srdce, když Lenka přikývla.
En: Jakub felt a weight lift off his shoulders when Lenka nodded.
Cs: A tak se oba postavili na novou, společnou cestu.
En: And so they both embarked on a new, shared path.
Cs: Byla to cesta s nadějí.
En: It was a path of hope.
Cs: Cesta, kde Lenka mohla nalézt sílu, a Jakub se naučil důvěřovat.
En: A path where Lenka could find strength, and Jakub could learn to trust.
Cs: Podzimní slunce je stále pozorovalo přes okna, ale teď se zdálo, že i ono se usmívá.
En: The autumn sun still watched them through the windows, but now it seemed to be smiling as well.